Jubilejní konference slovenských onomastiků

Marie Nováková

[Kronika]

(pdf)

Юбилейная конференция словацких ономастиков / A jubilean conference of Slovak onomastics

Zatímco čeští anomastikové se doposud sešli pouze na dvou českých onomastických konferencích (Liblice 1966, Praha 1975), slovenští onomastikové uspořádali v r. 1989 již desátou slovenskou onomastickou konferenci. Konala se ve dnech 13. – 15. září 1989 v Bratislavě a zúčastnilo se jí 53 onomastiků (29 ze Slovenska, 12 z českých zemí a 12 zahraničních hostů, z toho 9 z Polska). Na konferenci bylo předneseno 28 referátů a 24 diskusních příspěvků ze dvou tematických okruhů: (1) vlastní jména v dějinách jazyka a osídlení, (2) onomastika v interdisciplinárních vztazích.

Řada referátů v prvním tematickém okruhu postoupila od poznatků získaných zkoumáním jednotlivých proprií a jednotlivých typů proprií k zobecnění. Vstupní referát R. Krajčoviče ukázal úzké sepětí toponomastiky a historických disciplín při řešení otázek starého osídlení. Slovenský historik V. Sedlák použil starých toponym k rekonstrukci slovenského etnického prostoru v nejstarší minulosti, L. Bartko využil staré typonymie bývalé Abovské a Turnianské stolice k výkladu o dějinách východní slovenštiny. Prameny z nejstarší historie Gemeru zkoumal další slovenský historik, R. Marsina, a věnoval pozornost nejstarším zachyceným místním jménům. Hodnotu pomístních jmen pro dějiny osídlení ukázala ve svém referátu L. Olivová. J. Pleskalová demonstrovala na moravském materiálu vztah strukturních typů pomístních jmen a charakteru osídlení (v hornatých oblastech Moravy fungují zcela jiné typy pomístních jmen než v oblastech nížinných). M. Nováková se pokusila ukázat vliv stavu onymického objektu na vývoj toponym a J. Matúšová se snažila postihnout odraz změn v osídlení českého pohraničí na pomístních jménech. M. Majtán ukázal, že nejstarší zachycená slovenská osobní jména odrážejí etnicitu osídlení. Závěrečný blok referátů prvního tematického okruhu směřoval do historie slovenštiny. Byly to referáty E. Krasnovské o odrazu osídlení Gemeru v osobních jménech, E. Krošlákové o tvoření tzv. zkrácených osobních jmen v nejstarší slovenštině a J. Lukačky o místních jménech v býv. Nitranské stolici, odvozených od jmen osobních.

Druhý tematický okruh – onomastika v interdisciplinárních vztazích – obsahoval různorodé referáty. O vztahu onomastiky k jiným vědám všeobecně hovořili V. Blanár a M. Knappová. Vztahem onomastiky k lexikální sémantice se zabýval J. Dolník a vztahem k jazykové praxi J. Jacko. Interdisciplinární charakter literární onomastiky podrobně objasnil K. Gutschmidt. Zájem vzbudily referáty P. Žiga a S. Mihalovici o počínajícím zpracování slovenských typonym pomocí počítače. Zejména práce na počítačovém tezauru slovenských místních jmen (P. Žigo a kolektiv spolupracovníků na FF Univerzity Komenského) jsou v dosti pokročilém stadiu a data v počítači dosud uložená již nyní umožňují všestranné zpracování slovenských místních jmen.

V závěru konference referoval R. Šrámek o závažném teoretickém problému toponomastiky – o vztahu ojkonymického a anojkonymického prostoru a D. Kremzerová o příjmeních v historických pramenech ústřední povahy.

Zhodnocení konference přednesl R. Šrámek. Vyjímám podstatné: konference završila 25 let dobré práce Slovenské onomastické komise; úroveň přednesených referátů byla vysoká jak v míře typologizace, tak teoretických přístupů, toponomastika a antroponomastika osídlení rovnoměrně zastoupeny, problematika osídlení byla ukázána objektivně a bez šovinismu. Konference byla plodným pracovním setkáním.

Slovo a slovesnost, ročník 52 (1991), číslo 4, s. 316

Předchozí Radoslava Brabcová: Bulharská škola sociolingvistiky

Následující Václav Blažek: Konference o lingvistické rekonstrukci a nejstarší historii Východu