Lingvistické kolokvium v Paderbornu

Jana Holšánová

[Kronika]

(pdf)

Лингвистический коллоквиум в Падерборне / Linguistic colloquium in Paderborn

V posledním zářijovém týdnu 1990 se na univerzitě v Paderbornu (SRN) konalo jubilejní 25. lingvistické kolokvium. Hlavní pořadatelé – prof. dr. Elisabeth Feldbuschová a dr. Reiner Pogarell – uvítali ve třech pracovních jazycích (němčině, angličtině a francouzštině) celkem 240 účastníků kolokvia. Program byl bohatý. Paralelně zasedalo 11 sekcí, v nichž bylo předneseno asi 170 příspěvků.

První sekce se ve své práci zaměřila na různé aspekty psaného a mluveného jazyka, což jistě souviselo i s hlavním pracovním polem prof. Fledbuschové. K obohacení první sekce přispěla také přesvědčivě podaná plenární přednáška archeoložky D. Schmandtové-Besseratové o počátcích psaného jazyka. Druhá sekce (Sprache und Praxis) byla rozdělena na dva tematické bloky, na otázky odborné terminologie v komunikaci a v různých typech textů, a na tzv. Betriebslinguistik/Linguistics for industry/Linguistique d’entreprise, novou aplikovanou oblast, zabývající se např. jazykovými nedostatky v technické dokumentaci, v návodech k použití různých přístrojů, v korespondenci průmyslových podniků, nedostatky při pojmenovávání výrobků, ale také rolí jazyka v obchodu (zvláště mezinárodním) a jazykovými aspekty interkulturních hospodářských vztahů. Souvislost jazyka s psychologickými a fyziologickými procesy byla tematizována ve třetí sekci (Sprache – Körper – Psyche) a doložena na jazyce psychoanalýzy, na jazykových formulacích v autogenním tréninku apod. Ve čtvrté sekci (Sprache und Gesellschaft) bylo zastoupeno široké spektrum témat, od vztahu jazyka a kultury, přes kontakty jazyků v rámci jednoho etnického celku, jazyk menšin, otázky bilingválnosti, přepínání kódů až po vztah jazykovědy a sociologie. Pátá sekce, věnovaná počítačové lingvistice, byla tematicky poměrně jednotná, z různých hledisek se zde uvažovalo o uplatnění programovacího jazyka PROLOG. Objevil se tu i příspěvek z oblasti kognitivní lingvistiky. Dosti heterogenní charakter měla naopak sekce šestá, gramatická, v jejímž rámci byly analyzovány jazykové jevy v tak rozdílných pojmoslovných aparátech, jako je government-binding theory a funkční gramatika (se stále aktuální valenční teorií). Pracovní jednání sedmé sekce se soustředilo na otázky sémantické. Dějiny jazyka a dějiny jazykovědy byly z různých stránek probírány v osmé sekci. Učastníci sekce deváté (Kommunikation und sprachliches Handeln) hovořili o pragmatických aspektech v komunikaci a textu. Byly tu zmíněny textové vzorce a ilokuční struktury, intertextuálnost a různé systémy znalostí, stylistická relevance jazykových forem, funkce frazeologismů v argumentacích, sekvence specifických mluvních aktů apod. Na program desáté sekce (Kontrastive Linguistik), zaměřený většinou na klasické srovnání jazykového [320]detailu, ale i na některé netradiční způsoby srovnávání v rovině diskursu, navazovala plenární přednáška prof. Glinze. Autor v ní pojednal o hypersyntaxi na základě srovnání latinské, francouzské, anglické a německé verze téhož textu. Poslední, jedenáctá sekce se zabývala metodologickými a jazykověteoretickými otázkami.

V závěru této stručné informace lze pro zájemce jen dodat, že plenární přednášky a příspěvky z jednotlivých sekcí 25. lingvistického kolokvia vyjdou v tištěné podobě v nakladatelství Niemeyer, Tübingen. Pořadatelem příštího, 26. ročníku lingvistického kolokvia bude univerzita v Poznani.

Slovo a slovesnost, ročník 52 (1991), číslo 4, s. 319-320

Předchozí Václav Blažek: Konference o lingvistické rekonstrukci a nejstarší historii Východu

Následující Jiří Kraus: Proměny řečnického stylu v češtině