Jazykovědné oddělení Československo-sovětského institutu

Rd (= Redakce)

[Kronika]

(pdf)

-

Ve dnech 33. výročí Velké říjnové revoluce byl v Praze 7. XI. 1950 otevřen Československo-sovětský institut. Slavnostnímu zahájení byla přítomna sovětská delegace v čele s akademikem Grekovem. O významu sovětské vědy a o úkolech nového ústavu promluvil v zahajovací řeči ministr Nejedlý. Akademik Grekov ve svém projevu zdůraznil potřebu vzájemné spolupráce české a sovětské vědy. Československo-sovětský institut se má především stát střediskem všestranného studia sovětské vědy, jež je pro nás velikým vzorem. Institut má také umožňovat poznání celé sovětské kultury u nás v co nejširších kruzích.

Práce v Institutu je organisována podle vědeckých oborů do sekcí a oddělení. K spolupráci byli přibráni naši přední vědečtí odborníci. V čele jazykovědného oddělení je prof. dr. B. Havránek. Tomuto oddělení se pro začátek dostalo čestného a velmi odpovědného úkolu propagovat Stalinovy práce o jazykovědě, přispívat k jejich poznání a správné aplikaci a pomáhat tak naší jazykovědné práci, jazykovému studiu, školské práci a chápání jazykových otázek vůbec, jinak je úkolem jazykovědného oddělení šířit a prohlubovat v okruhu co nejširším znalost sovětské jazykovědy a získávat také pro ni zájem. Velký tvůrčí čin Stalinův staví otázky jazyka do popředí a dává základní směrnice i pro práci jazykovědného oddělení Institutu.

Hlavní úkoly bude Československo-sovětský institut plnit především pomocí pravidelně vycházejících informačních dvouměsíčníků (Zpráv), jež budou přinášet jednak překlady sovětských odborných prací, jednak zprávy o nich a informace o organisaci vědecké práce a o vědeckém životě v Sovětském svazu. Zprávy jazykovědného oddělení soustřeďují pro začátek pozornost na jazykovědnou diskusi v ústředním orgánu VKS(b) Pravdě a na její ohlas v sovětském i našem tisku. Československý čtenář tu bude mít možnost sledovat, jak rychle se Stalinovým přispěním zbavuje sovětská jazykověda neblahého dědictví marrismu a ujímá se vedení v jazykovědě světové. Zprávy jazykovědného oddělení si staví za úkol seznamovat českého čtenáře také s pokrokovou tradicí ruské a sovětské jazykovědy, jez přispívá k urychlení obnovy.

O sovětské jazykovědě bude Československo-sovětský institut informovat naši veřejnost také přednáškami a organisací zpravodajství v denním tisku. K dalším úkolům jazykovědného oddělení patří šíření znalosti ruštiny a zvyšování úrovně překladů z jazyků Sovětského svazu. V institutu se buduje také knihovna odborné sovětské literatury s příslušným jazykovědným oddělením. Plánuje se také ústřední katalog všech sovětských publikací v československých knihovnách.

Jazykovědné oddělení vydalo již dvakrát bibliografický přehled prací, které navazují na jazykovědné příspěvky J. V. Stalina. První číslo Zpráv jazykovědného oddělení přináší kromě referátů o jazykovědné diskusi, o jejích ohlasech v Sovětském svazu i u nás a o všech důsledcích nové situace v sovětské jazykovědě zásadní článek prof. Havránka o úkolech jazykovědného oddělení a překlady několika významnějších statí sovětských (sovětská jazykověda na nové cestě od Vinogradova, studie o základním fondu slovním od Černycha, přehled ruské jazykovědy od akademika Obnorského a j.) spolu s překladem Stalinovy Odpovědi soudruhům.

Slovo a slovesnost, ročník 12 (1950), číslo 3-4, s. 187

Předchozí Zdenka Horálková: Živá lidová píseň

Následující Miroslav Drozda: Studie o N. G. Černyševském