Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Pokrok v organisaci bádání fonologického a jeho šíření

Mts. (= Vilém Mathesius), S. L. (= Stanislav Lyer)

[Chronicles]

(pdf)

Progres realises dans l’organisation et la propagation des études phonologiques

Šířící se uznávání stanoviska fonologického se projevuje mezi jiným také zakládáním místních skupin fonologických badatelů. Dnes zaznamenáváme tyto zprávy:

V Maďarsku se utvořila r. 1937 v rámci Maďarské společnosti jazykovědné (Magyar Nyelvtudományi Társaság) fonologická komise, jejímiž členy jsou profesoři Melich, Zsirai, Tamás a Pais, a docenti Barczi, Kniezsa a Laziczius; činnost svou komise zahájila koncem února.

Ve Spojených státech amerických se právě ujala organisace fonologické práce Americká společnost linguistická (Linguistic Society of America), která vyzývá své členy, kteří se zajímají o fonologii, aby se u ní přihlásili k účasti v Mezinárodní fonologické asociaci. Přihlášené členy povede sama v evidenci a bude pojítkem mezi nimi a Mezinárodní asociací.

U nás náleží organisace bádání fonologického do úkolů komise pro popis jazyků Československa, zřízené při Pražském linguistickém kroužku.

Japonskou fonologii vzal si za úkol probádati Linguistický kroužek v Tokiu (Cercle linguistique de Tokio), založený v březnu r. 1936 a jsoucí pod patronací „Maison Franco-Japonaise“; v Bulletinu de la Maison Franco-Japonaise (VIII sv., seš. 1, 1936, str. 123 n.) je uveřejněn „Inventaire des Phonémes de Pékin et de Tokio“, založený na učení „établie par M. Trubetzkoy et par le Cercle linguistique de Prague“.

mts.

 

V ročníku 1934 sbírky Conférences de l’Institut de linguistique de Paris (vyšlém teprve 1936) uvažuje J. VENDRYES o fonologii a jejím vztahu k básnickému jazyku. Nejprve určuje rozdíl mezi fonetikou a fonologií; podle něho studuje fonologie „zvuky (les sons) nějakého jazyka, pokud tvoří systém, mají významovou hodnotu a slouží k vyjádření myšlenky“, proto „v jazyce nerozhodují zvuky, nýbrž fonologické protiklady“. Pro jazyk básnický jsou důležité jen ty fonologické protiklady, které „jsou s to způsobit estetický dojem (un effet esthétique)“. Prohlašuje, že se básníci většinou těmito principy řídí, byť i si jich neuvědomují.

S. L.

Slovo a slovesnost, volume 3 (1937), number 1, p. 61

Previous Josef Vachek: Časové pojmy v definici fonému

Next Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od října do listopadu 1936