dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Rok od vyjití Stalinovy práce „Marxismus a otázky jazykovědy“

Ctirad Bosák

[Discussion]

(pdf)

-

Stalinovy práce o jazykovědě znamenají novou etapu ve vývoji nejen sovětské, ale celé světové jazykovědy.

Zásluha J. V. Stalina je především v tom, že odhalil a vyvrátil Marrovo „nové učení o jazyce“, které bylo velmi nebezpečné pro svůj levičácký, antimarxistický vulgární sociologismus.

J. V. Stalin nejen marrismus theoreticky potřel, ale ukázal zároveň cestu k vykořenění všech jeho praktických důsledků, ať už se projevovaly v národnostní otázce a v jazykovém budování nebo v otázkách organisačních (arakčejevské potírání svobodné kritiky atd.).

Generalissimus Stalin se však naprosto neomezil jenom na kritiku N. J. Marra. Proti chaotickým a vulgarisátorským Marrovým theoriím (o stadiálnosti, o paleontologické analyse a j.) postavil zcela konkretní these, které vytvářejí ve svém souhrnu pevný základ marxistické jazykovědy.

S geniální jasností Stalin vyložil, že jazyk jako společenský jev a jako nástroj společenského styku nepatří k nadstavbě. Z této základní poučky pak vyplývají i ostatní these: o netřídním, celonárodním charakteru jazyka, o jeho složení a pozvolném vývoji bez násilných zvratů, o poměru jazyka a myšlení (otázka abstrakce), o poměru jazyka a dialektů, o otázce míšení jazyků, o základních znacích jazyka (gramatická stavba, slovní zásoba, základní slovní fond).

Avšak význam Stalinova učení sahá daleko za hranice jazykovědy. Jeho práce je neocenitelným přínosem pro všechny ostatní vědy. Vždyť kromě odpovědi na otázku o základně a nadstavbě, která má zásadní důležitost pro všechny společenské vědy, rozvíjí J. V. Stalin i jiné otázky marxistické theorie, na př. otázky boje o jednoty protikladů, přechodu kvantity v kvalitu a j.

A právě v tomto tvořivém rozvinutí marxismu — nikoli jenom v jednotlivých poučkách — tkví obrovský význam Stalinovy práce. Celé jeho dílo je novým triumfem tvůrčího marxismu; celý jeho pracovní postup je novým důkazem o tvůrčí, protidogmatické a protiškolometské podstatě marxismu.

J. V. Stalin napsal své jazykovědné příspěvky v době, kdy v Koreji byla vyvolána americkými imperialisty válka. Stalinovo dílo je závažným dokumentem mírového úsilí Sovětského svazu a znamená bezprostřední posílení mírového hnutí.

 

*

 

Hned po uveřejnění Stalinových příspěvků oživla v sovětské jazykovědě radostná práce. Nebylo jazykovědné instituce, nebylo sebemenšího kolektivu jazykovědných pracovníků, který by Stalinovu práci důkladně neprostudoval a nevyvodil z ní pro sebe závěry. Celostátní, oblastní i místní konference a porady odhalily v ohni zásadní kritiky a sebekritiky nedostatky dosavadní práce a ukázaly nové cesty jazykovědné theorie i praxe.

První konkretisaci Stalinových thesí přinesla všesvazová porada vysokoškolských jazykovědných pracovníků v srpnu r. 1950. (Referáty této konference byly vytištěny ve sborníku Sovetskoje jazykoznanije v svete trudov J. V. Stalina po jazykoznaniju, který u nás vyjde v překladu koncem tohoto roku.) Veliká pozornost byla věnována od [43]počátku otázkám metodiky jazykového vyučování. Proto také mohlo dosáhnout listopadové společné zasedání Akademie věd SSSR (oddělení literatury a jazyka) a Akademie pedagogických věd tak významných úspěchů v metodických i obecně theoretických otázkách (hlavní referáty z této konference byly uveřejněny v Sovětské vědě — jazykovědě č. 2).

Plodné byly také diskuse ve svazových republikách na př. v Kyjevě a Tbilisi. Výsledky diskusí a konferencí se projevily v bohaté činnosti publikační. Kromě četných článků v časopisech vyšel sborník Voprosy sintaksisa sovremennogo ruskogo jazyka (viz recensi o něm v Sovětské vědě — jazykovědě č. 3—4) a Protiv vul’garizacii i izvraščenija marksizma v jazykoznanii. Brzy vyjdou významné sborníky další; jeden z nich — Voprosy sovetskogo jazykoznanija v svete trudov J. V. Stalina — je už v tisku.

Z theoretických otázek byla věnována pozornost hlavně otázkám gramatiky a slovníku (tvoření slov, vzájemný vliv gramatiky a slovníku, poměr základního slovního fondu a celkové slovní zásoby, pojetí základního slovního fondu, syntagma a slovní spojení atd.), dále otázkám historicko-srovnávací metody (zvláště v oblasti slovanských jazyků), otázkám dialektů, vývoje nových spisovných jazyků SSSR, otázce ruské linguistické tradice a j.

Tyto kladné výsledky theoretické práce se opírají o důležitá opatření organisační. Bylo podstatně reorganisováno jazykové vyučování od národních až do vysokých škol (vydány nové učební osnovy; byly provedeny důležité změny v praxi jazykového budování, na př. v pravopisu neruských jazyků); v Moskvě byl zřízen Jazykovědný ústav Akademie věd SSSR jako ústřední jazykovědná instituce; byly provedeny některé změny osobní (akademik Vinogradev jmenován ředitelem Jazykovědného ústavu).

Úspěchy sovětské jazykovědy od vyjití Stalinovy práce jsou nemalé. Avšak sovětští lidé jsou sami k sobě nároční a nespokojují se s dosaženým. Také sovětští jazykovědci při hodnocení práce za uplynulý rok sebekriticky přiznávají, že mohli vykonat ještě mnohem více (viz Izvestija Akademii Nauk SSSR, 1951, č. 3, úvodník).

Naše veřejnost byla seznamována se Stalinovými myšlenkami různými cestami. Překlady Stalinových prací vycházely v denním tisku i v odborných časopisech; byly pořádány odborné diskuse i populární přednášky, vyšla řada informačních článků původních i přeložených.

Nedostatkem populárních přednášek bylo, že nebyly jednotně organisovány, že výběr a příprava referentů byly často ponechány náhodě.

Ani s publikační činností nemůžeme být plně spokojeni. Především vydání Stalinových prací, které vyšlo ve Svobodě, obsahuje pouze dva články, kdežto důležitá „Odpověď soudruhům“ vyšla u nás dosud jen časopisecky. Český překlad diskuse v Pravdě, která vyšla na Slovensku už na podzim minulého roku, dosud nevyšel. Stejně tak se zdrželo i vydání diskuse k referátu soudruha Bareše na filosofické fakultě Karlovy university a vydání Engelsova Franckého dialektu. Ani naše časopisy se nezhostily dobře svého úkolu: články v nich byly většinou informativního rázu, někdy vyzněly značně formálně. Také přeložených prací sovětských a referátů o nich vyšlo u nás málo. Jen Slovanské nakladatelství vydalo jako samostatnou publikaci překlad Vinogradovovy práce „Geniální program marxistické jazykovědy“. Nebylo téměř samostatných prací, nebylo ani ideologického boje s nepřátelskými theoriemi. Kladně je nutno hodnotit pokus autorů cvičebnice jazyka českého pro I. tř. gymnasií o aplikaci Stalinových myšlenek.

Nejdůležitější z forem, v nichž probíhalo rozpracování Stalinových prací u nás, byly diskuse, jejichž řadu zahájila velká diskuse k referátu soudruha Bareše na [44]filosofické fakultě v Praze. Diskuse byly většinou organisovány katedrami, které byly na vysokých školách právě zřízeny a pro něž byly diskuse vítanou příležitostí ke stanovení nových cest ve vědecké práci. Stalinské diskuse, většinou dobře plánované a připravené, nejen dobře informovaly, ale zvýšily zájem našich vědeckých kádrů o marxismus-leninismus jako jedině správnou, vědeckou metodologii a zvýšily aktivitu při jeho osvojování.

Avšak závažným nedostatkem většiny diskusí bylo, že měly často příliš deklarativní charakter a že příliš málo přispěly k odhalení různých nepřátelských názorů (nebyla na př. provedena vyčerpávající kritika a sebekritika strukturalismu). Za příklad správně vedené diskuse může naproti tomu sloužit velká bojová diskuse o metodice Dr. Fr. Malíře na pedagogické fakultě v Praze.

Významná úloha v rozpracování Stalinových thesí připadla jazykovědnému oddělení Československo-sovětského institutu, které zahájilo svou činnost právě ve dnech loňské diskuse v Pravdě. Dosavadní čtyři čísla Sovětské vědy — jazykovědy přinesla cenný materiál překladový i dokumentační. Dále připravuje jazykovědné oddělení vydání dvou překladových sborníků: sborníku Sovetskoje jazykoznanije v svete trudov I. V. Stalina (ve spolupráci s filosofickou fakultou Palackého university) a sborníku o jazyce literatury (spolu s brněnskou filosofickou fakultou). Kromě toho uspořádalo jazykovědné oddělení několik diskusí. Vyvrcholením této činnosti byla konference, pořádaná v červnu t. r. k výročí Stalinova vystoupení a věnovaná jednak otázkám theorie mluvnice (diskuse o morfologii a syntaxi, jednak otázkám metodicko-didaktickým (lidové kursy ruštiny).

Pro budoucnost však je nutno, aby jazykovědné oddělení Československo-sovětského institutu značně zvýšilo ideovost a zásadovost své činnosti. Ukazatelem správné cesty jsou mu geniální práce Stalinovy, jakož i důležité směrnice vyplývající z usnesení předsednictva ÚV KSČ o učebnicích z června t. r.

Slovo a slovesnost, volume 13 (1952), number 1, pp. 42-44

Previous Jozef Štolz: Slovenčina B. Němcovej v Pohorskej vesnici

Next Zdenka Horálková: Lidová tvořivost v nových publikacích