1945—1970

BHk (= Bohuslav Havránek)

[Articles]

(pdf)

-

Časopis Slovo a slovesnost může si rád a právem připomínat pětadvacetiletí (1945—1970) od osvobození naší republiky Sovětskou armádou. Je svými začátky sice předválečný a nechceme nijak přehlížet význam oněch předválečných ročníků, ale bylo jich jen devět, a podstatná část našeho časopisu i jeho nový rozvoj náleží právě do tohoto pětadvacetiletí.

Těžkou ztrátu na samém prahu nástupu do nové etapy utrpěl náš časopis odchodem svého zakladatele a uvážlivého redaktora Viléma Mathesia, který se stal nepřímou obětí jednoho ze tří nesmyslných náletů na Kolín nad Labem v dubnu r. 1945.

Náš časopis se snažil plnit i v této nové době jeho odkaz (většina jeho článků u nás publikovaných vyšla na počátku tohoto období v souboru Čeština a obecný jazykozpyt r. 1947): v jeho duchu se snažil mít vždy iniciativní účast na rozvoji bohemistiky i obecné lingvistiky u nás a poskytovat přitom dobrý obraz celé bohemistiky i lingvistiky domácí i cizí; uvnitř jazykovědy cizí zaujímala vždy sovětská jazykověda významné místo, a to nejen po r. 1945, ale od samého počátku, od 1. ročníku 1935 až do současna (srov. i v tomto čísle podrobný referát o sborníku z nedávného sovětsko-československého symposia gramatického a zprávu o moskevské typologické konferenci r. 1969 za československé účasti).

Nechceme však při tomto jubileu opakovat zčásti to, co bylo napsáno při řadě nedávných jubilejí: r. 1965 k dvacátému jubilejnímu roku Československé socialistické republiky (především o vývoji a stavu bádání gramatického), r. 1967 k padesátiletí Velké říjnové revoluce (o stavu a významu sovětské lingvistiky a o vztahu našeho časopisu k ní), r. 1968 k padesátiletí Československa (o stavu a perspektivách řady bohemistických disciplín). Shodou okolností nepsalo se o rozvoji a stavu naší stylistiky, jejíž vývoj je pro toto pětadvacetiletí charakteristický a do značné míry svázán s naším časopisem; tento rozvoj stylistiky vychází značnou měrou právě z podnětů Mathesiových a zasáhla do něho dobrými impulsy i stylistika sovětská, zejména pracemi Viktora Vladimiroviče Vinogradova. Pokládáme proto za velmi vhodné u příležitosti tohoto jubilea zastavit se u stylistiky, jak se jeví u Mathesia a právě v tomto posledním čtvrtstoletí.

Slovo a slovesnost, volume 31 (1970), number 3, p. 193

Previous Marie Ludvíková: Brněnský příspěvek ke studiu dětské řeči

Next Karel Hausenblas: Práce Viléma Mathesia o stylu a česká stylistika v uplynulém čtvrtstoletí