Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Nový sociolingvistický sborník z NSR

Jiří Hronek

[Kronika]

(pdf)

Новый социолингвистический сборник из ФРГ / Nouveau recueil consacré à la sociolinguistique en Allemagne de l’Ouest

Izolované postavení jednotlivých věd v minulosti ustupuje v současné době, jak známo, nutnosti aktivní spolupráce věd příbuzných. Nejinak je tomu i v lingvistice — zde zvlášť, protože jazyk jako jev výrazně společenský je ovlivňován mnoha faktory nejazykovými, zkoumanými jinými vědami. Mluví se proto o sociolingvistice, psycholingvistice, antropolingvistice ap., tedy o takových způsobech zkoumání jazyka, které jsou schopny maximálně postihnout jazykovou variabilitu, heterogenní charakter jazyka jako útvaru. Jde ovšem jen o využívání nových metodologických postupů, které se účinně osvědčily v jiných vědních disciplínách, zatímco zkoumaný předmět je pro všechny tyto disciplíny stejný (proto snad právem někteří sociologové doporučují užívat termínu sociologie jazyka místo sociolingvistika).

[343]Jednou ze složitých závislostí stratifikace jazykových jevů ve vztahu k stratifikaci společnosti se mj. zabývá i tzv. zkoumání sociolingvistické.[1] A jak tomu často ve vědě bývá — ne vždy nový termín přináší něco zcela nového. Často jen nově zařazuje dosavadní — i když třeba ne systematické — snahy dosud nepojmenované. Jak v české lingvistice 20. a 30. let, tak např. i v diskusích o obecné a spisovné češtině z let nedávno minulých[2] byly předmětem zkoumání zejména ty stránky jazykového systému, které přímo souvisejí se společenskými podmínkami sdělovacího procesu, se sociální aj. charakteristikou jednotlivých skupin mluvčích atd. Úkoly dnešní sociolingvistiky u nás tedy — zejména na základě Havránkových prací o rozvrstvení jazyka — z mnoha aspektů už řešeny byly; v současné době jde o jejich další rozvíjení, ev. o nové metodologické obohacení.

Nakladatelství Athenäum ve Frankfurtu n. M. přichází s novým sborníkem[3] sociolingvistické problematiky, který obsahuje 13 samostatných studií (z velké části přeložených z angličtiny). Jak v úvodu píše redaktor, měl by se sborník lépe jmenovat jen „některé aspekty sociolingvistiky“ zřejmě proto, že nepostihuje celou šíři problematiky a zaměřuje se hlavně na sociální diferenciaci jazyka, i když v jednotlivých případech postihovanou i pojmovým aparátem transformační gramatiky.

Celý sborník je rozdělen na dvě části. První z nich, nazvaná „Die Defizithypothese: Konzeption, pädagogische Auswirkungen, Kritik“, se v jednotlivých aspektech zabývá různými pojetími a výklady tzv. „Defizithypothese“, zvl. její nejužívanější podoby, která je založena na rozlišování rozvinutého (elaboriert, elaborated) a omezeného (restringiert, restricted) kódu. W. Klein charakterizuje tuto hypotézu jako názor, podle něhož příslušníci určitých sociálně znevýhodněných vrstev ovládají jazyk méně dokonale a úplně než členové vrstev jiných. Tomuto tématu je věnován jak článek B. Bernsteina (Elaborierter und restringierter Kode: eine Skizze), o kterém SaS už referovalo,[4] tak studie jeho dřívějších spolupracovníků B. M. Coultharda a W. P. Robinsona (Die Struktur der nominalen Gruppe und die Elaboriertheit des Kode, pův. uveř. anglicky v Language and Speech 11, 1968, 234—250); autoři objasňují zvláště souvislost aspektů lingvistických s aspekty sociologickými a psychologickými. Samostatný výklad M. Coultharda (pův. anglicky v Educational Review 1969, 38—50) je vlastně kritikou dosavadní charakteristiky kódů, nedostatečnosti v provádění experimentů a všech nedostatků, které by mohly celou vědeckou hodnotu této teorie profanovat; věří, že to všechno by se dalo odstranit jistými modifikacemi a pojmovým zpřesněním. Die Rolle der sozialen Schicht in Sprachentwicklung und Kognition, článek M. Deutsche, je aplikací americké verze hypotézy deficitnosti v souvislosti s programem jazykové výchovy.

První díl sborníku obsahuje ještě výtah ze studie předního amerického sociolingvisty W. Labova (Die Logik des Nonstandard English, přelož. z Rep. of the XXth Annual R. T. Meeting on Linguistics and Language Studies, Georgetown Univ. Press 1970, 1—43) a kolektivní studii, jejímiž autory jsou K. Ehlich - F. Müller - D. Wiehle (Soziolinguistik als bürgerliches Herrschaftswissen — Marxistische Sprachanalyse). Labovova kritika kódů — na rozdíl od kritiky Coulthardovy — popírá tezi, že jazyk sociálně nižších vrstev by byl jen neúplnou, nedostatečnou variantou jazyka vrstev vyšších, ale dokazuje, že v mnoha ohledech má své zákonitosti a pravidla vlastní. (Proto také někteří autoři proti tzv. hypotéze deficitnosti stavějí nové pojmy, jako např. Differenz-Konzeption, Different language explanation ap.). Poslední zmíněná kolektivní studie první části sborníku se pokouší značně zjednodušeně z pozic vědeckého světového názoru hodnotit sociolingvistické [344]bádání. Autoři odsuzují sociolingvistiku z ideologického hlediska, zvlášť její přecenění protikladu mezi „omezeným“ a „rozvinutým“ kódem, které podle jejich názoru vede k diskriminaci jazyka pracujících, a doporučují, aby jazykověda sledovala zvláště vztahy mezi jazykem, myšlením a skutečností, a to především z hlediska teorie odrazu.

Rozsáhlá studie W. Labova (Das Studium der Sprache im sozialen Kontext, přel. ze Studium Generale 23, 1970, 30—87) zahajuje druhý díl sborníku; tento díl prezentuje již zmíněnou tzv. teorii diferenční koncepce a její jednotlivá různá pojetí. Autor přichází nejprve s obecnými úvahami o předmětu sociolingvistiky (kterou by podle něho bylo přesnější nazývat sociologií jazyka), mluví o metodách, o dialektu a idiolektu, řeší problém výzkumu běžně mluveného jazyka aj. V části o problematice jazykové struktury si všímá zvlášť v tzv. nestandardní černošské angličtině otázky zjednodušování souhláskových skupin, sufixu préterita, otázky spony, negace, hyperkorektních schémat ap. Názory i metody výzkumu W. Labova jsou u nás konečně dostatečně známy zvl. z jeho publikace The Social Stratification of English in New York City (z r. 1966).[5] Jistě není bez zajímavosti, že v závěru článku autor prohlašuje, že není zapotřebí hledat novou teorii jazyka, ale především nové postupy a metody lingvistické práce.

Susan H. Houstonová v dalším článku (Kompetenz und Performanz im „Black English“ von Kindern, pův. anglicky v Language Sciences 12, 1970, 9—14) ukazuje, že mezi konstantní kompetenci a individuální performanci, které jsou vlastní všem mluvčím, je třeba vložit ještě tzv. „systematickou performanci“; její pomocí pak mohou být vysvětlovány jednotlivé sociálně podmíněné variace. — Hloubkovou strukturou spisovné a hovorové černošské angličtiny se zabývá M. Loflin (pův. angl. v Orbis 18. 1, 1969, 74—91). Pracuje s pojmovým aparátem transformační gramatiky a je toho názoru, že pro standardní angličtinu a pro tzv. Negro Nonstandard English je nutné rozlišovat dvě odlišné hloubkové struktury, které dodatečně mohou být uvedeny do vzájemného vztahu. — Článek Davida DeCampa o možnostech sociolingvistické teorie uvádí, že jak sociolingvista, tak i „čistý“ lingvista se zabývají vztahem mezi idiolektem a jazykem. Sociolingvista chce zkoumat kulturní a sociální koreláty tohoto speciálního vztahu a pokusit se zpracovat i problematiku individuální performance a jazykové změny. Práce sociolingvisty — pokud není jen sociologem řeči — musí spočívat na lingvistické teorii a nejen na manipulaci s jazykovými daty. Takovou teorií, která tuto propast překonává, je autorovi jistá interpretace teorie generativní. Zajímavá je i poznámka, kterou hned za článkem uvádí N. Dittmar. DeCampův referát byl přednesen na Georgetown University a vyvolal kontroverzi mezi autorem a W. Labovem, zvl. pokud se týká úlohy teorie při popisu jazykových variant. Uplatňovat generativní teorii a její terminologii na sociolingvistické otázky označil Labov za krok zpět.

R. W. Fasold, hlásící se ke skupině Labovově, ukazuje v čl. Zwei Modelle für sozial signifikante Sprachvariation (pův. v Language 46, 1970, 551—563), že pro studium sociologických znaků jazykových změn existují dva významné, vzájemně si konkurující přístupy. Jeden spočívá v pozorování množství variant v užívání jazyka (v promluvě) a v jejich vztahu k sociálním faktorům; druhý, tzv. „scalogram analysis“ (přeloženo Skalierungsverfahren), ukazuje, co užití jedné varianty implikuje pro užití varianty druhé. Předposlední studie druhého oddílu sborníku C. B. Cazdena (pův. v Journal of Social Issues 26. 2, 1970, 35—60) jedná o konkrétní jazykové situaci jako o příčině (ev. spolupříčině) sociálně podmíněných jazykových rozdílů — tedy o problematice situačního kontextu, který motivuje a určuje výběr a volbu jazykových prostředků. Závěrečný čl. D. Wunderlicha Zum Status der Soziolinguistik ukazuje současnou situaci sociolingvistiky a její možné další rozšíření a úkoly v NSR.

Jak říká W. Klein, jeden z redaktorů, v krátké úvodní poznámce, celý sborník nemá tak reprezentativní charakter jako např. sborník Fishmanův z roku 1968 (Readings in the Sociology of Language, The Hague-Paris 1968; srov. pozn. 4). Přesto je třeba dát pořadatelům knihy za pravdu, že výběr předložených studií [345]může vzbudit další zájem o věc samu a zvl. v metodologických otázkách přinést další cenné poučení.


[1] Viz v SaS už zejm. stať S. Utěšeného K metodice studia sociální stratifikace jazyka, SaS 28, 1967, 434—439, dále J. Skácel, K pojetí funkce kontaktního komunikačního okruhu z hlediska sociolingvistického, SaS 30, 1969, 287—292; J. Janoušek, Sociolingvistika na 7. mezinárodním sociologickém kongresu ve Varně, SaS 32, 1971, 381—383; J. Kraus, K sociolingvistickým prvkům ve funkční stylistice, SaS 32, 1971, 271—278; D. Hymes, Lingvistická teorie a promluvová funkce, SaS 31, 1970, 7—32.

[2] Viz diskusi v SaS 23 a 24 (1962 a 1963).

[3] Aspekte der Soziolinguistik, připravili Wolfgang Klein a Dieter Wunderlich, Frankfurt 1971, 321 s.

[4] Viz J. Kraus, Třikrát o sociolingvistice v publikacích Moutonových, SaS 30, 1969, 326 až 329.

[5] Viz též rec. S. Utěšeného Americká práce o variabilitě a stratifikaci mluvy velkoměsta, SaS 29, 1968, 197n.

Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 4, s. 342-345

Předchozí Ludmila Uhlířová: Soubor syntaktických prací Ivana Lekova

Následující Hana Mirvaldová: Hledání cesty k odhalení reality středověkého díla a jeho alegoričnosti