O matematické a aplikované lingvistice v Belgii

Marie Těšitelová

[Chronicles]

(pdf)

О бельгийской математической и прикладной лингвистике / La linguistique mathématique et appliquée en Belgique

Ve dnech 15.—22. října 1975 měla jsem možnost navštívit některá belgická pracoviště matematické a aplikované lingvistiky, a to v Bruselu, Lovani (Leuven) a v Lutychu (Liège). Jejich publikace z let šedesátých a ze začátku let sedmdesátých, zejména v oblasti kvantitativní a aplikované lingvistiky, vykazovaly pozoruhodné výsledky, zvláště pokud jde o automatickou analýzu textů, využití počítačů při studiu jednotek různých jazykových rovin (lexikální i gramatické) apod., takže se pro naši práci ukazovalo velmi potřebným seznámit se blíže s metodami a organizací jejich práce, popř. i navázat osobní kontakty s belgickými pracovníky v této vědecké oblasti.

V Bruselu vzniklo před čtyřmi roky významné středisko zejména tzv. strojové lingvistiky, totiž Výpočetní středisko bruselských univerzit (Centre de Calcul de l’Université libre de Bruxelles (ULB) et de l’Université des Flamands), jehož ředitelem je G. Louchard. Je vybaveno počítačem CDC 6400; zabývá se programovacími jazyky a vychovává studenty obou univerzit v Bruselu pro obor strojové lingvistiky. Má celkem nejužší kontakty s fakultou věd BLU (des sciences), mluví se též o aplikovaných vědách (des sciences appliquées), kam se řadí matematika, fyzika, chemie a ostatní přírodní vědy vedle základů psychologie a logiky. Lingvistika není mezi uvedené „vědy“ zařazena. Fakultou „věd“ se BLU snaží sloužit moderní společnosti, zaujmout významné místo v ní a provádět tzv. základní výzkum.

Centre de linguistique automatique appliquée, které bylo založeno r. 1961 a zabývalo se strojovým předkladem z ruštiny do francouzštiny, automatickou analýzou přirozených jazyků apod., které vedla L. Hirschbergová, již několik let neexistuje.

Slavistika se v Bruselu studuje ve zvláštním l’Institut de Philologie et d’Histoire Orientales et Slaves de ULB, jehož ředitelem je známý polonista prof. Cl. Backvis. Vzhledem k finančním omezením v době hospodářské krize, která postihla i vysoké školy v Belgii, přestalo se od školního r. 1975/76 češtině vyučovat na BLU, ačkoli polovina studentů slavistiky na této univerzitě studovala právě češtinu.

V Lovani existuje od r. 1963 Institut de linguistique appliquée de Louvain, zkratka ITL, a to při filozofické fakultě (faculté de lettres); ředitelem ústavu je prof. L. K. Engels. Aplikovaná lingvistika se tu chápe, jak je v západních zemích obvyklé, především jako jazykové vyučování, zejména cizím jazykům. Jde zvláště o vyučování angličtině moderními metodami, v popředí zájmu je tzv. programované vyučování. Kromě toho se v ITL věnuje pozornost lingvistice kvantitativní a strojové, experimentální fonetice a fonologii, orientálním jazykům, psycholingvistice, teorii aplikované lingvistiky ap.

[174]Kvantitativní lingvistikou se v ITL zabývá W. Martin, který působí na univerzitě v Lovani a v Amsterodamu. (Na lovaňské univerzitě se kvantitativní lingvistika studuje jako jeden z volitelných předmětů.) W. Martin aplikuje statistické metody na holandštinu, jeho práce jsou zaměřeny na statistickou analýzu slovní zásoby, na stylistické využití jazykových prostředků z hlediska kvantitativního apod. Tak např. srovnával frekvenci slov v novinách a v románech,[1] soustředil se na prvních 300 nejvíce frekventovaných slov a vyřadil slova podmíněná kontextem. Kromě toho se zabýval analýzou retrográdního slovníku holandštiny,[2] v doktorské práci analýzou slovní zásoby pomocí počítače.[3]

Od r. 1968 vydává ITL vlastní časopis ITL, A Revue of Applied Linguistic (vychází 4× ročně, dosud vyšlo 28 čísel). Tematika časopisu se řídí zaměřením ITL; publikují se tu příspěvky pracovníků ITL, autorů mimoústavních a zahraničních. — Kromě toho vydává ITL zvláštní periodikum Progress of Applied Linguistics (PAL).[4] V poslední době tu vyšla práce D. Geense,[5] pracovníka ITL, který se zabývá strojovou lingvistikou. Práce obsahuje automatickou analýzu syntaktických jevů na materiálu 62 divadelních her z l. 1965 až 1972 psaných v britské angličtině. Analýza byla provedena plně automaticky na počítači podle složitých programů. Sestavování frekvenčních seznamů větných struktur má poskytnout objektivní kritéria pro vyučování gramatiky cizích jazyků. D. Geens studoval i distribuci jádrových vět, frekvenci větných struktur apod.[6]

Poměr kvantitativní lingvistiky a tzv. strojové lingvistiky zajímavým způsobem vykládá W. Martin.[7] Rozlišuje lingvistiku pracující pomocí počítače (with a computer) a lingvistiku pro počítač (for a computer), kde se formují pravidla, jimž by stroj „rozuměl“. Aby strojová lingvistika mohla existovat samostatně, nikoli jako subdisciplína, musí mít svůj vlastní předmět, svou specifiku.

V Lutychu byla r. 1961 založena Laboratoř statistické analýzy klasických jazyků Lutyšské univerzity (Laboratoire d’Analyse statistique des Langues anciennes de l’Université de Liège, L.A.S.L.A.) za vedení prof. L. Delatta. Zprvu šlo v laboratoři o využití mechanografických metod při studiu textů latinských a řeckých,[8] později přibývaly i některé úkoly týkající se románské filologie, ekonomiky, demografie, dokumentace apod. R. 1965 byla L.A.S.L.A. vybavena počítačem IBM 1620 a příslušnými přídatnými zařízeními. Vzhledem k plnému využití dalšího nového počítače (IBM 5985 — BO2) stala se laboratoř součástí většího centra, výpočetního střediska lutyšské univerzity (Centre de recherches, information et documentation pour l’enseignement des langues anciennes, C.R.I.D.E.L.A.); dnes slouží nejen statistické analýze latiny a řečtiny, nýbrž i jiným univerzitním ústavům, lékařství, chemii apod.

Pokud jde o nové práce týkající se statistické analýzy klasických jazyků, zaslouží zvláštní zmínky např. druhé vyd. Základního slovníku latiny.[9] Slovník představuje jistou syntézu dosud prováděných analýz latinských autorů pro vyučování latině, uvádí distribuci slovníků vybraných autorů, Caesara, Ovidia, Salustia, Vergilia aj. Vedle základního slovníku, který obsahuje asi 144 slov, která pokrývají 50 % textu prozaického a 36 % textu básnického, byl vypracován mikroslovník, který přináší slova typická pro jednotlivé autory a jejich díla. Mimo distribuci slovníku uvádí se i distribuce slovních druhů, frekvence jednotlivých deklinací a konjugací.

Také laboratoř statistické analýzy klasických jazyků vydává od r. 1966 vlastní časopis Revue (vychází 4× ročně). V prvních letech tu [175]byly publikovány většinou dílčí výsledky úkolů L.A.S.L.A. V posledních letech se časopis zabývá obecnější problematikou, týkající se zejména kvantitativní lingvistiky.

V Lutychu existuje Institut de lexicologie française de l’Université de Liège, který byl založen r. 1963. Jeho hlavním úkolem je studium slovní zásoby staré francouzštiny na základě textů XII. a XIII. stol. Na jeho práci je zajímavá technika shromažďování materiálu ve formě konkordancí (seznamů slov s doložením příslušných míst v jistém díle). Ty se ukazují pro lexikografickou práci výhodnější než tradiční lexikografické lístky. Takovou konkordancí je např. Philomena.[10] Konkordance poskytují vyčerpávající přehledy tvarů slov provázených jejich kontextem a možnost studovat i jevy syntaktické. V plánu lexikografického ústavu v Lutychu byly i další práce tohoto druhu, ale pro hospodářskou krizi se v nich zatím nepokračuje.

Na belgických vysokých školách i v jejich ústavech vzniklo a vzniká mnoho cenných prací z oblasti matematické a aplikované lingvistiky, pro nás zajímavých zejména metodologicky. Současná hospodářská krize na Západě bohužel tuto práci brzdí, někde ji i úplně zastavuje.

Slovo a slovesnost, volume 37 (1976), number 2, pp. 173-175

Previous Pavel Trost: K sporu o básnické skladby Hynka z Poděbrad

Next Oldřich Uličný: Lipské Linguistische Arbeitsberichte pokračují