Celostátní seminář jazykovědců-komunistů o lingvistice marxisticky orientované

Miroslav Jindra

[Kronika]

(pdf)

Общегосударственный семинар лингвистов-коммунистов о марксистски ориентированной лингвистике / Le séminaire d’état des linguistes-communistes consacré à la linguistique à l’orientation marxiste (1973)

V minulých měsících se ve všech společenskovědních oborech konaly semináře pracovníků-komunistů, které pořádaly společně sekretariát ÚV KSČ a presidium ČSAV. V řadě těchto zasedání byla zastoupena i jazykověda; celostátní seminář jazykovědců-komunistů proběhl 17. května t. r.

Úkolem tohoto semináře bylo zhodnotit blízkou minulost a dnešní situaci a cíle české a slovenské jazykovědy s důrazem na upevňování jejích marxistických základů a metodologických východisek. Zasedání se zúčastnilo přes osmdesát delegátů, jednak jazykovědců samých (z pracovišť akademických i z vysokých škol), jednak přizvaných zástupců různých dalších institucí, které mají k práci s jazykem vztah. V předsednictvu zasedli člen koresp. Gustáv Pavlovič, člen presidia ČSAV, dr. Antonín Dolejší, CSc., zástupce oddělení školství a vědy sekretariátu ÚV KSČ, ředitel Ústavu pro jazyk český člen koresp. prof. dr. Karel Horálek, DrSc. (předseda organizační komise semináře), akad. Bohuslav Havránek, prof. dr. Ján Horecký, DrSc., předseda vědeckého kolegia jazykovědy SAV, člen koresp. SAV prof. dr. Jozef Ružička, DrSc., ředitel Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV a místopředseda vědeckého kolegia jazykovědy ČSAV, dr. Štefan Peciar, CSc., z JÚLŠ SAV, prof. dr. Václav Křístek, CSc., proděkan filosofické fakulty UK v Praze a vedoucí její katedry českého a slovenského jazyka, a dr. Jaroslav Kuchař, CSc., z ÚJČ ČSAV.

Úvodní část zasedání byla věnována hlavnímu referátu na téma „Dnešní situace a cíle české a slovenské jazykovědy“, který přednesli K. Horálek a J. Horecký. Dále byly prosloveny tři koreferáty; V. Hrabě mluvil o vlivu soudobých buržoazních jazykovědných směrů na naši lingvistiku, Š. Peciar o jazykových kontaktech (i česko-slovenských) a H. Křížková (společný koreferát s R. Zimkem) k vývoji a současnému stavu a perspektivám české rusistiky.

Pro seminář bylo dále přihlášeno 18 diskusních příspěvků, z nichž z časových důvodů mohlo být předneseno pouze 11. F. Miko mluvil o protikladech v teorii překladu a jejich marxistické dialektice, B. Havránek o marxistické problematice spisovných jazyků, J. Ružička k některým specifickým rysům jazykovědy na Slovensku, J. Kuchař o úkolech bohemistiky v socialistické společnosti, A. Dolejší o nezbytnosti tvůrčího rozvoje marxistické jazykovědy v Československu, který by naší lingvistice pomohl ze současné ideologické krize, Š. Ondruš o stavu a úlohách slovanské a indoevropské historicko-porovnávací jazykovědy v ČSSR, J. Petr o ideologických problémech dějin jazykovědy, P. Ondrus o současném stavu slovenské dialektologie, M. Grepl k teorii gramatiky, J. Caha o stavu a problémech cizojazyčného vyučování a F. Sosna o politickovýchovném cíli ve vyučování cizím jazykům.

Všechny příspěvky (včetně těch, které nebyly předneseny, tj. J. Horeckého o matematických metodách v jazykovědě, J. Popely k otázce vlivu jazyka na myšlení, E. Sekaninové o úlohách lexikografie a lexikologie, J. Chloupka k vztahům mezi jazykem a společností, A. Lamprechta o úkolech jazykovědy v oblasti slovanské dialektologie, J. Zezuly o ideologických aspektech výuky západních jazyků a V. Křístka o pokrokových tradicích naší jazykovědy) budou postupně vhodným způsobem publikovány, jednak ve výběru časopisecky (úvodní referát K. Horálka a referát Š. Ondruše v tomto čísle našeho časopisu, diskusní příspěvek B. Havránka v Naší řeči), jednak ve zvláštním sborníku na Slovensku; proto je zde prozatím nerozbíráme.

Tento seminář byl po dlouhé době první příležitostí, kdy se naši pokrokoví jazykovědci mohli společně zabývat základními [340]ideologicko-teoretickými i metodologickými otázkami svého oboru a jeho současnou situací. Již proto je třeba jeho uspořádání hodnotit velmi kladně. Jednání se neslo v kritickém duchu a problémy, které vytyčilo, řešilo se snahou o zásadovou aplikaci stranických, marxisticko-leninských kritérií.

Z jednání vyplynuly některé závažné závěry. Kritické politické zhodnocení dnešní situace v naší jazykovědě ukázalo, že zde ještě nebyly překonány všechny důsledky krizového údobí a že jazykovědci musí ve své práci důsledněji a s větší rozhodností uplatňovat principy marxismu-leninismu. Pokud jde o vlastní pracovní problematiku, ukazuje se, že je třeba věnovat mnohem větší pozornost než dosud teoretickým otázkám, především problematice vztahů mezi jazykem a společností (zvláště otázkám jazykové politiky v socialistickém státě) a mezi myšlením a jazykem a teorii soustavných popisů jazykových systémů. Je třeba oživit zájem o otázky vývoje jazyků, hlavně v jejich spisovné podobě. Naše bohemistika by se měla soustředit na urychlené vypracování vědecké mluvnice češtiny, jejíž potřeba se obecně uznává. V kádrové politice v oblasti jazykovědy je třeba v akademických ústavech i na vysokých školách důsledně prosazovat řídící úlohu strany. Soustavná péče musí být věnována výchově vědeckého dorostu; alespoň na pražské a bratislavské filosofické fakultě bude nutno zavést jako studijní obor obecnou jazykovědu.

Výsledky tohoto závažného zasedání bude nyní třeba podrobně rozpracovat a přenášet je postupně do konkrétní náplně práce akademických i vysokoškolských pracovišť.

Slovo a slovesnost, ročník 34 (1973), číslo 4, s. 339-340

Předchozí Jarmila Panevová: Ještě k užití teorie grafů v lingvistice

Následující Iva Nebeská: Nový pohled na příslovečné určení příčiny v češtině