Nové lingvistické časopisy

Jiří Kraus

[Chronicles]

(pdf)

Новые лингвистические журналы / Nouvelles revues linguistiques

Vznik nových vědeckých časopisů obvykle signalizuje posun badatelských zájmů v rámci disciplín buď již existujících, nebo těch, které se nově formují. V tomto smyslu je poučná nejen ediční praxe nakladatelství Mouton, o jehož některých nových časopisech se zde převážně zmíníme, ale i činnost nakladatelství ostatních. Proto chce tato stať informovat o některých nových periodikách, která v nedávné době již vycházet začala nebo která mají vycházet od r. 1973.

Dokladem zájmu, který nakladatelství Mouton věnuje integraci výsledků moderní lingvistiky a literární vědy, jsou dva časopisy příbuzného zaměření, Poetics a Journal of Literary Semantics. První z nich, Poetics (International Review for the Theory of Literature) vycházející pod redakcí T. A. van Dijka[1] se má zabývat teoretickými a metodologickými základy studia literárních děl. Aristotelský název časopisu ukazuje, že autoři se namnoze inspirují tradicemi starověké a středověké rétoriky, která se soustřeďovala na studium formální stavby uměleckého díla a která byla ještě v nedávné době neprávem opomíjena.[2] — V prvním čísle Poetics (z r. 1971) se touto problematikou podrobně zabývá P. Zumthor (Rhétorique médiévale et poétique, 46—82), funkce rétorických tropů a figur v současné literatuře zkoumá ve 2. č. bruselský romanista M. J. Lefebve (Rhétorique du récit, 119—134). Mnoho místa uděluje časopis otázkám sémantiky, a to jak v rámci jazykového systému, tak i v konkrétním projevu, kde lexikální i gramatický význam je ovlivňován logickými presupozicemi a sociálními i psychologickými charakteristikami procesu vytváření jedinečného díla i jeho percepce čtenářem (konkretizace ve smyslu Ingardenově). Tyto stati vedou k integraci sociolingvistických, psycholingvistických, logických i statistických postupů analýzy textu a textových vztahů. (Bezprostředně významem se zabývají T. Todorov a S. J. Schmidt, kvantifikátory I. Bellertová, gramatikou textu J. Petöfi a H. Rieser. Význam statistiky pro studium literárních textů zdůrazňuje R. W. Bailey, který porovnává teoretickoinformační míry různých fonologických systémů, mj. i češtiny. Poetických hodnot umělých jazyků si všímá L. Nebeský.) — V dalších sešitech Poetics (3. č. má již vročení 1972) převažuje zřetelněji snaha o výraznější tematickou soustředěnost. 3. č. je cele věnováno gramatice textu a narativních struktur, 4. seš. vychází s dedikací Janu Mukařovskému a konečně pátý se opět vrací k obecným otázkám poetiky (s van Dijkovou přehledovou statí o základech poetiky a s článkem D. Burtonové o stylových funkcích).

Druhé periodikum, Journal of Literary Semantics, se má zabývat lingvistickým rozborem uměleckých textů s výrazným akcentováním [271]otázek obecně filosofických, sociologických, psychologických, neurofyziologických a historických. Jako vydavatel se uvádí T. Eaton a redakční radu tvoří členové lingvistického střediska kentské a canterburské university v Anglii. První sešit (1972) má přinést stať amerického badatele I. A. Richardse o jazykových faktorech a funkcích, Šapirovy úvahy o ucelenosti literární teorie, články D. H. Hirsche, Ch. W. Lachenmeyera, R. Tanaky atd.

Další dvojice časopisů, o níž se zde zmíníme, se rovněž jistým způsobem vzájemně doplňuje, i když vychází v různých nakladatelstvích. Je to International Journal of Psycholinguistics (dále IJP), vycházející u Moutona, a Language in Society (LiS), nakl. Cambridge University Press. V čele redakce prvního stojí známá rumunská badatelka T. Slama-Cazacu, v čele druhého Dell Hymes.[3] Oba časopisy dokumentují živý zájem současné lingvistiky o poznání sociálních a psychologických faktorů, které ovlivňují jazykový systém i individuální jazykový projev, a také samy jejich vlivu podléhají. IJP plánuje na rok 1972 vyjití prvních čtyř čísel.

První sešit Language in Society vyšel v dubnu 1972 (časopis má vycházet dvakrát do roka, vždy v dubnu a v říjnu). Kromě Hymesovy úvodní redakční stati přináší řadu zajímavých článků, které naznačují poměrně široký tematický rozsah. Jako obvykle většina sociolingvistických prací se soustřeďuje na jazyky méně známé (R. D. Abrahams se zabývá jednou zdvořilou variantou nespisovné angličtiny na Západoindickém souostroví, K. Basso sémantickým polem slov led a práce u kanadských Indiánů, B. Berlin etnobotanickým názvoslovím v různých amerických kulturách). Obecnější metodologické zaměření má stať známého amerického badatele W. Labova (Some principles of linguistic methodology, 97—120), shrnující závěry a poznatky z jeho studií o nespisovných variantách americké angličtiny. — Trochu exkluzívní a materiálově nepříliš doložená je stať W. J. Samarina o kryptofonním jazyce jedné americké náboženské sekty. Poněkud nesoustavný je i stručný článek D. Decampa o hyperkorekci ve výslovnosti některých jazyků. R. Jakobson si zvolil za téma své stati motorické pohyby doprovázející souhlas a nesouhlas (literatura k článku uvedená ukazuje, že tato oblast jevů, která je na přechodu ke zkoumání neverbální komunikace, začíná být ve světě hodně rozpracovávána). — Otázky bilingvismu rozebírá v tomto číslo J. J. Gumperz ve své zprávě o rozsáhlém probíhajícím výzkumu, problematikou bilingvních komunit se zabývá R. B. Le Page. Materiálová studie C. R. Seligmana, G. R. Tuckera a W. E. Lamberta zkoumá verbální i neverbální postoje studentů a učitelů při vyučování. Na rozdíl od předchozích časopisů má LiS podle našeho názoru daleko méně vyhraněný profil; patrně to souvisí i se složitostí a členitostí oboru zkoumání samého.

Pro relativní úplnost tohoto stručného přehledu dodáváme alespoň zmínku o chystaném časopise Lexis (Mouton), který se pod redakcí A. Reye má zabývat nejrůznějšími aspekty slova a slovníku v současné jazykovědě. — 1. číslo má vyjít v r. 1973.

Slovo a slovesnost, volume 33 (1972), number 3, pp. 270-271

Previous Ludmila Uhlířová: Dobrý slovensko-bulharský slovník

Next rd (= Redakce): Naše řeč k šedesátinám prof. dr. Al. Jedličky