Desetiletá činnost Mezinárodní komise pro studium gramatické stavby slovanských jazyků při MKS

Bohuslav Havránek

[Kronika]

(pdf)

Десятилетие Международной комиссии по изучению грамматического строя славянских языков / Dix années de l’activité de la Commission internationale pour l’étude de la structure grammaticale des langues slaves

V posledním čísle loňského ročníku Slova a slovesnosti (35, 1974, s. 341) jsme se zavázali, že podáme shrnutí o dosavadní práci této komise. Slíbili jsme to proto, že jsme se právě poslední dobou přesvědčili, že o této práci naše odborná veřejnost lingvistická málo ví, třebaže náš časopis o pracovních zasedáních — téměř každoročních — pravidelně referoval. Také referáty z těchto zasedání, diskuse anebo shrnutí diskusí a závěry s plánem další práce byly rovněž vždy uveřejňovány, ale rozptýleně: v odborných časopisech v zemi, kde se konala tato pracovní zasedání, anebo v knižních publikacích, které vyšly již tři od r. 1971 (v Krakově, v Moskvě a v Bělehradě). — Bylo naší vinou, která způsobila malou informovanost o práci komise, že na toto zveřejnění celé práce tiskem jsme již zvlášť neupozorňovali a zpravidla jen na konci zprávy bylo poznamenáno, že materiály z celého jednání vyjdou tam a tam. Také vyšlé knižní publikace mají vždy jiný název, takže jejich identifikace v knihovnách není snadná. Tuto věc bude třeba upravit jednotně.

Souborný referát, dosti podrobný, k mezinár. sjezdu slavistů 1968 vyšel v Aktech sjezdu 1974, 589—591; k zasedání v r. 1973 v Slavii 43, 1974, 198—199 byl příliš stručný a zveřejnění práce komise neuvádí.

Byli jsme trochu mylně přesvědčeni, že práci není třeba zdůrazňovat opakováním a že vědecké práci sluší jistá skromnost. Ostatně v slavistickém světě v socialistických zemích je dost známo, že ve velké řadě mezinárodních komisí MKS patří tato komise k malému počtu těch opravdu „pracujících“, a proto také účast na pracovních zasedáních bývá skoro úplná, co se týče členů, a je vždy rozmnožována ještě o experty a hosty.

Iniciativa pro zřízení této komise byla dána na zasedání Mezinárodního komitétu slavistů v Jugoslávii 1961 a komise byla ustavena na zasedání komitétu na V. mezinárodním sjezdu slavistů v Sofii r. 1963. Prvním tajemníkem mezinárodní komise se stal J. Bauer, který práci komise značně prospěl; po jeho předčasném odchodu se jím stal a dosud je M. Grepl.

Zároveň s touto komisí vznikla komise pro poetiku a stylistiku. Obě komise měly být především metodologické; to bylo dáno soudobým rozmachem různých metodických postupů, někdy i jejich matením. Zejména tomu tak bylo v jazykovědě při studiu gramatické stavby.

Prvním úkolem komise gramatické bylo vzájemné poznávání různých metodických postupů v jednotlivých slovanských střediscích, [250]která někdy ani neměla dostatečný kontakt, a jejich postupné vyrovnávání; dále bylo jejím úkolem kriticky hodnotit nové metodické aspekty a postupy, zvl. americké, často dost reklamně propagované a založené jednostranně na anglickém typu jazykovém; ty různou měrou a s rozdílným postojem k nim pronikly do slovanských center, a bylo třeba kriticky prodiskutovat jejich upotřebitelnost pro studium slovanských jazyků.

1. zasedání Mezinárodní komise gramatické 10.—12. listopadu 1964 bylo v Praze; připravila je Čs. komise (tajemníkem byl K. Hausenblas). K účasti kromě členů komise byli přizváni i členové národní komise a další odborníci ze zahraničí, takže se zasedání změnilo v malou vědeckou konferenci; to se stalo tradicí i pro zasedání další. Probíraly se tyto tematické okruhy: specifičnost strukturního studia slovanských jazyků a jeho vztah k typologii; metodologie strukturního zkoumání jazyka a problematika strukturní analýzy jeho systematického popisu; problematika vztahu morfologie a syntaxe; problematika struktury a popisu syntaktické stavby, zejm. stavby věty; problematika historickosrovnávacího studia syntaxe. Referáty vyšly zčásti v Slavii 34, 1965, seš. 3 a zčásti (především české) v SaS 26, 1965, seš. 2; souhrnnou zprávu J. Kořenského přineslo SaS tamže, s. 130—136.

Obsah tohoto zasedání byl široce zaměřen a výsledek diskuse ukázal, že je třeba tematiku každého zasedání zúžit na dva, ev. tři aktuální problémy a zároveň vždy předem určit tuto tematiku pro následující zasedání.

2. zasedání komise se opět konalo v Československu v Smolenicích na Slovensku 24. až 27. října 1966. První určené téma o typech větných bylo předmětem syntaktické konference, kterou pořádala těsně před jejím zasedáním filozofická fakulta brněnská (referáty vyšly v sborníku Otázky syntaxe II, strukturní typy slovanské věty a její vývoj, Praha 1968, 463 s.). Na samém zasedání komise se probrala další určená témata: predikační kategorie slovesa a problematika relativních vět. Referáty i diskusní příspěvky otiskl Jazykovedný časopis 18, 1967, seš. 1 a Slavica slovaca 2, 1967, seš. 4; souhrnnou zprávu pak časopis SaS 28, 1967, 178—200.

3. zasedání bylo v r. 1967 v Moskvě; mělo jen organizační charakter, bylo připojeno k sovětsko-československému sympoziu o problematice jazykových rovin (18.—22. dubna).

4. zasedání se konalo v Berlíně 16.—20. dubna 1968 a mělo trojí předem stanovenou tematiku: větné typy, kritéria pro jejich vymezení a popis; propracování a sjednocení symboliky zachycení větných typů; výklad větných typů z hlediska transformační gramatiky. Referáty i shrnutí diskuse přinesl Zeitschrift für Slawistik 1969, č. 5.

5. zasedání bylo v Krakově 3.—5. listopadu 1969. Tematiku tvořily: kategoriální vlastnosti slova a jejich syntaktických funkcí, modálnost výpovědi. Souhrnný referát a shrnutí diskuse přinesl náš časopis (z péra M. Grepla a J. Kořenského), 31, 1970, 171—178. Celé jednání, referáty i diskusní příspěvky, vyšlo knižně Sesja naukowa komisji budowy gramatycznej języków słowianskich (vyd. PAN 1971, 231 s.).

6. zasedání se odbývalo 22.—25. září 1971 v Smolenicích na Slovensku a na programu byla tato témata: strukturní typy slovanské věty a vztah mezi sémantickými a gramatickými vlastnostmi slova. Obojí tematika komplexně zabrala problematiku větné sémantiky i gramatiky. Souborný referát J. Kořenského vyšel opět v SaS 33, 1972, 330—341 (se shrnutím diskuse). Referáty samy vyšly v Jazykovedném časopise 23, 1972, 107—182 (bez zaznamenání diskuse). Jako program pro zasedání r. 1972 v Bělehradě byla určena tematika: (a) Vztah mezi sémantickými a gramatickými vlastnostmi a (b) principy zpracování popisné (normativní) gramatiky slovanských jazyků.

Na tuto komisi navazovala další syntaktická konference brněnská o modální výstavbě věty v slovanských jazycích (v. sb. Otázky slovanské syntaxe III, Brno 1973).

7. zasedání se konalo v Bělehradě 1.—3. listopadu 1972. Byl plněn plán určený na zasedání v Smolenicích a na programu byly referáty i diskuse o způsobech zpracování, popisu gramatiky současných jazyků. Šlo více o příspěvky k této problematice, jen Z. Topolińská předložila svou souvislou koncepci, kterou doplnili její polští spolupracovníci. Pro různost metodologických východisek bylo jednání o koncepci popisné gramatiky určeno jako tematika dvou dalších zasedání. Souborná zpráva J. Kořenského vyšla v SaS 34, 1973, 117 až 182, a referáty v plném znění i s diskusí [251]v knižní publikaci Referati sa zasedanja medjunar. komisije za izučenje gramat. strukture sloven. jezika, Beograd 1974 (Srp. akad., 163 s.).

8. zasedání bylo v Moskvě 23.—24. května 1973. Tematiku tvořilo prodiskutování popisu současných gramatik slovanských jazyků, zejm. se zřetelem na místo sémantiky v gramatickém popise; dále pak slovosled v struktuře větné. — Souborný referát J. Kořenského přineslo opět SaS 35, 1974, 78 n., viz též Język polski 54, 1974, 227—231. Materiály z jednání vyšly v knižní publikaci Grammatičeskoje opisanije slavjan. jazykov, Moskva 1974, 256 s. Tato publikace má tři části: první se rovná titulu knihy, druhá, „mesto semantiki i gramatiki v opisaniju“, třetí „porjadok slov v strukture predloženija“.

9. zasedání bylo v Lipsku 1974; ve vedení tohoto zasedání mě zastoupil R. Růžička (nemohl jsem se zúčastnit pro operaci). Byly tam především probrány předložené koncepce popisu gramatiky současného jazyka, a to koncepce česká, polská a ruská; na referáty navázala dost obšírná a v podstatě klidná diskuse. Druhým tématem byla syntaktická kondenzace, uvedená dobrými referáty a provázená diskusí. Podrobně o referátech i diskusi tohoto zasedání referuje 1. č. SaS tohoto ročníku, kde je také zkrácené znění české koncepce. Celé jednání má vyjít v čas. Zeitschrift für Slawistik.

10. zasedání se bude konat ve Skopji 29. září až 5. října 1975; tematiku určilo lipské zasedání: pokračování v koncepcích gramatik jednotlivých slovanských jazyků (bude rozvedena v polské koncepci složka morfologická a v české nadvětná složka syntaktická; dále bude probrána metodika zpracování bulharské gramatiky a koncepce gramatiky luž. srbské).

Slovo a slovesnost, ročník 36 (1975), číslo 3, s. 249-251

Předchozí Karel Hausenblas: Jan Mukařovský

Následující Eva Koktová: Kniha o sémantice příslovečného určení v němčině